JÁ PLATÍM DO DOMÁCNOSTI VÍC NEŽ TY

Pamatujete si tu reklamu, kdy si děti hrály na hřišti na maminku a na tatínka a ta holčička spustila: "Splátky, splátky, splátky. Na auto, na kuchyň, a kde na to máme vzít? No nekoukej na mě tak." Myslím, že to bylo na nějakou banku.

Oblibu měla, protože to celkem známe a je to dost ze života.

Takže dnes na prosbu jedné mé kamarádky vám zkusím popsat řešení společných peněz.

Dneska jsme v době, kdy je celkem běžné žít společný život s partnerem tzv. "na hromádce" bez sňatku. Zkrátka už se na to nehledí skrz prsty, jako třeba v době, kdy ještě naši rodiče spolu chodili :-)

Když tedy s někým chodíte a rozhodnete se pro společný život, vyvstává jedna otázka, jak začít hospodařit?

Z vlastní zkušenosti je to o vzájemné důvěře. Ta tady hraje opravdu velkou roli a ruku v ruce s tím jde komunikace.

V podstatě si nacvičujete společné bytí bez závazků, ale začínáte být jeden na druhém svým způsobem závislí, akorát to nemáte právně ošetřeno. A to ani v případě, kdy už spolu máte potomky.

Takže jak na to?

Při prvotní analýze finančního hospodaření se právě ptám, jak partneři řeší a velmi často se stává, že si každý řeší svoje, nájem a společné platby jdou z jednoho účtu zrovna třeba toho, na koho je vedená nájemní smlouva a ten druhý jen přispívá nějakou částku, nákupy probíhají stylem, že ten kdo jde nakoupit, tak zaplatí, a víc se neřeší. Vybavení nějak seskupí dohromady nebo zase je to vše jen na jedné osobě. Jasně, jak říkám, je to o důvěře, odkrýt tomu druhému své finance.

Kdo jste četl však můj osobní příběh, tak právě i toto byl jeden z důvodů, proč jsem se do tak velkých problémů dostala. Bývalému příteli ani teď manželovi jsem se zkrátka nesvěřila, že mám problémy.

A ani jsme se spolu o penězích nebavili, protože jsme měli zažito i z vlastních rodin, že o penězích se nemluví. Hroznej přežitek mimochodem.

A problémy více vyvstávají v době, kdy právě jednomu z partnerů klesne příjem, třeba z důvodu nemoci nebo dnes - karanténa, propuštění z práce, ale i taková mateřská.

Pokud jste doteď neřešili společné finance, tak tady z 99% narazí kosa na kámen.

První scénář: "Nemám už peníze, nepošlu ti na nájem." tak se můžete dostat do hádky, že vás ten druhý musí živit a že nechápe, že prostě klesnul příjem.

Druhý scénář: " Nemám peníze, tak si někde půjčím." dorovnám standard, ale pomalu se dostávám do většího průšvihu zadluženosti.

Pak právě i dluhy můžou váš vztah rozbít a následky si nesete celý život.

Neříkám, že máte odevzdávat všechny peníze tomu druhému - co kdyby vám s tím utekl? :-D to je ta důvěra.

Založte si jeden společný účet, na který máte přístup oba, tzv. dispoziční práva.

Z tohoto účtu by měly odcházet pravidelné platby společné - bydlení, energie, internet a běžné nákupy - potraviny, drogerie, mazlíčci, léky...

A každý z vás do této společné kasy měsíčně přispívejte domluveným poměrem. Nemělo by to být 50:50 - tedy pokud nemáte oba stejně vysoké příjmy, ale poměrnou částí. Ten, kdo má vyšší příjem, logicky přispěje do společného rozpočtu více, nejjednodušší matematika je procentuálně - 40:60, 30:70...

Zároveň i z těchto společných peněz tvoříte rezervy do společného života - vykrytí případného snížení příjmu, přece je nesmysl, aby jeden z vás platil všechno, zvlášť pokud mu na to příjem nestačí.

Na svém účtu, kam vám chodí výplata, si necháváte to své kapesné, do toho vám druhý tedy vidět nemusí, pokud nechcete.

Ale důležité je, abyste oba měli přístup na ten společný a viděli, kdo a kolik přispívá, kam odchází peníze a kolik (hlavně u těch nákupů) a zamezili všem těmto hádkám výše vypsaným.

A hlavně spolu mluvte. Dopady nekomunikování spolu končí špatně.

Rozchody, zadluženost, neúplné rodiny...

Pokud chcete pomoc s nastavením společného hospodaření, dejte vědět, ráda vám s tím pomůžu.